na Blog.cz

Proč?

To tak strašně bolí

Proč?

Slzy mi jídlo solí

Proč?

Se nemám ke komu opřít

Proč?

Se musím ke smíchu opít

Proč?

Se k úsměvu třeba nutit

Proč?

Se s brekem nutno budit

Proč?

Nemám jeho ruku

Proč?

Jsem zasloužila tuhle muku

Proč?

Nekouknu do těch očí

Proč?

Už se svět netočí --

Ahoj,

mám ráda město asi z jednoho důvodu, a to jest, že jsou tu různé, zajímavé přednášky.

Jakože vy sedíte, před vámi je pan/í, a vykládá o nějakém tématu xD

Včera jsem byla na přednášce "Írán a íránské ženy" od Mgr. Jitky Bortlové a byla skvělá!! :)

"Jo," zařvu v duchu, když mi zastaví asi třetí auto. "Kam to bude, slečno?" prohlásí udržovanej stařík a sjede mi pohledem kozy. Jenom se mrkni, debile. "Kamkoliv, s váma klidně až do ráje," mrknu na něj a vůbec mě nepřekvapí, když sjede na první odbočku a vyhrne mi sukni.

"Počkej, první prachy," stopnu. Hrábne a podá mi pětikilo. No, aspoň budu zas mít na trochu žrádla.

Zatímco přemýšlím, že by mohl přední sklo v autě vyčistit, ty mouchy jsou fakt nechutný, poslouchám to strašný hekání do mýho ucha. Fajn, fajn, brzo to bude za mnou.

Po všem, kdy to rozdejchává, přiblížím ruku k peněžence a nenápadně strčím k sedadlu. Přehrabuju se v báglu a rychle ji strkám dovnitř, vystupuju z auta.

Juchů! A k nejbližšímu nádraží, chcípám hlady!

Aaa, na nádraží leží v rohu banda kluků, zdredovaní frajeři, koluje jim brčko. Dojdu, hodím batoh na zem a sednu si jednomu borcovi na klín, suverénně mu jointa seberu z prstů a potáhnu. Ach, ta úleva..! Vůbec mě neštve, že se klukovy prsty přestěhovaly a momentálně mi strká ruku do výstřihu. Co už.

Vezmu prachy a jdu si koupit sendvič. Dám si batoh pod hlavu a lehnu si na schody. Zbytek narvu do pusy, položím hlavu a nechám se zahřívat slunečními paprsky. Nebojím se, že by mi něco ukradli, co jako?! Maskáče? Pár kaček, který někde mám? Orvanej batoh? V něm akorát zbytek vína, dvě tkaničky, žlutá a fialová, a otrhanej svazek Máje. Jako připomínka doby, kdy jsem věřila romantice.

Usnu. Když se vzbudím, asi to je zimou, slunce už zapadá. Co já vím, kolik je hodin, a potřebuju to snad vědět? Jasně že ne, k čemu taky: čas, měsíc, rok, den - to jsou tak nepodstatný věci.. "vždyť k životu jsou mi tyhle informace naprosto na hovno," pomyslím si.

Asi bych měla mít kde složit hlavu. Zajdu do nějaké boční uličky, uvědomím si, že ani netuším, v jakém jsme městečku. Kam mě chlap dovez, tam jsem. Kde jste mě vykopli, tam jsem.. co já vím, k čemu to..

Uvidím nějakej polozbořenej barák. Zatlučený okna, zvenku posprejovanej, smrdí na metry. Kdysi bych se mu vyhla, dnes zkusím vychýlit prkno a světě div se, mám se kde natáhnout. Zkušenost mě poučila, že na prochcaný zdi se není radno tulit, schoulím se do klubíčka s batohem pod sebou a snažím se zavřít oči.

Vždyť je vlastně všecko fuk, tohle je to, jak jsme chtěla žít, ne?

Jsem volná, navolno, konečně bez vodítka, bez náhubku, obojku! Já se o sebe postarám.

Jo, na snídani si dám tu mandarinku, kterou jsem ukradla v obchodě.

Zdá se mi o tom, jak jsme potkala jednu zrzku. Nevím proč, skončíme na nějakým místě a zrzka mi vylízala. Asi mi z těch chlapů jebe, jak to s něma musím dělat furt. Jenže jak jinak.

Ahoj,

máte doma čtyřnohého miláčka a už vás unavuje obíhat obchody a hledat vhodné hračky, jejichž cena se občas blíží k astronomickým výšinám? :)

Mám tu dva tipy na hračky, jsou lehké a brzo udělané.

1.) Uzlík

Potřebujeme: utěrku/hadry/staré oblečení/ručník

Rozstříháme na proužky, uděláme uzel, spleteme cop, ukončíme uzlem.

Se psíkem se o uzlíkem přetahujeme, mám odzkoušené zvlášť utěrky, sice se hodně trhají, ale psi je na zubech mají rádi :)

2.) Pešek

Potřebujeme: staré rifle, jehlu, režné nitě/bavlnky, provázek/tkaničky, staré oblečení/hadry/ručník

Z riflí ustřihneme nohavici, sešijeme na jedné straně. Provázek nebo tkaničku provlékneme a zauzlujeme. Pokud chceme, přišijeme k nohavici, ať to lépe drží. Nohavici vycpeme hadry nebo ručníkem, sešijeme na druhé straně.

Se psem se o peška taháme, necháváme ho lovit, vlastně malá příprava na obrany :)

Ahoj,

Tequilka byla zas na chodbě se proběhnout a výjimečně jsem měla foťák a tak, ejhle!, pár nekvalitních fotek :)

Že by skočila na poličku?

A tak jo :)

Půjde ven nebo nepůjde? :)

Tak jo, ale jinudy!

A už radši domů :)

Ahoj,

i když si počasí včera sakra hrálo na aprílové (co to bylo, co pět minut sněží nebo paří slunko..), tak jaro je snad definitivně tu a i když moje nálada zas tak optimistická jako design není, jaro vyjadřuje hezky, si myslím :)

Název: Sedmikrásky

Chyby: nečitelné "Rubriky", možná špatnej odstín zelené?

Přednosti: veselý, krásně jarní :)

Hodnocení:85%

Ahoj,

ano, nechala jsem si udělat dredy!

Obrázek je pouze pro představu :)

Jsem mooc ráda, dlouho jsem je chtěla!

Tak prázdno, prázdno...

Jen Bůh ví, jak tohle skončí...

Ty otázky..

Do srdce ostrý bajonet!

A hvězdy mlčí.. srdce mlčí.. oči nevidí, uši nevidí, krev netepe..

Jak kdybych umřela, kus mě upadl..

Já tomu nerozumím, já to nechápu..

Jak jen je tohle možný?

Tak hodně štěstí? Tak hodně štěstí, no...

Ahoj,

dneska se mi fakt daří :-D

Za pět z IVT (informatika), přepadovka z bioly (haha, to bdue vtipný výsledek, jsem se vůbec neučila, když jsme ybla vyvolána minule - za čtyři) a zejtra píšem ze steneometrie: a to bude stoprocentně za plnej počet.

Ale co?

Ale je krásný počasí! Juchů! :D

Ahoj,

zima je pryč a tak jsem chtěla najít nějaký optimistický obrázek, ale padla mi do oka holčička s kavalírem.

Trchu vyděšení, trochu bojácní, ale mají jeden druhého a když člověk není sám, a je jedno, kdo je druhým, všechno jde líp.

Název: Holčička s kavalírem

Chyby: možná trochu neladící barvy

Přednosti: vyjadřuje náladu, jemný

Hodnocení: 88%