Výstava Salvadora Dalího

27. března 2014 v 22:55 |  O mně
Ahoj,
v Brně na Špilberku byla výstava Salvadora Dalího. Doufám, že jej nemusím nikomu představovat a už se nedočkám (nikdy) otázky "A fotí ještě?".
Jen pro upřesnění, je to španělský umělec a nejznámější surrealista.
Vstupné pro studenty stojí 50,- Kč.
Osobně mě maličko zklamalo, že tam nebyly ty nejznámější obrazy, spíše tvorba "menšího" rozměru :) a například jím pokreslené talíře nebo popelníky, což ale bylo o to zajímavější.
Mne nejvíc zaujalo dílo Padlý anděl z Očistce. (viz foto)
Jaké to ve vás vyvolává pocity?
Navštívil jste tu výstavu někdo?

 

6. přivezeniny

27. března 2014 v 16:51 |  Moji mazlíci
Ahoj,
13. 3. letošního roku jsme společně s Ley oslavily naše šesté přivezeniny.
Už šest let to je (neuvěřitelné), kdy si jedna malá, brejlatá, třináctiletá hnědovláska jela do útulku pro pejska a vrátila se s vystresovanou, šedivou, škaredou, bezzubou obludkou...
Ley je letos dvanáct a je stále plná elánu a radosti ze života, i přes drobné handicapy, jako že je lehce nahluchlá (že by účelově? :)) nebo má trochu artritidu.
Přeju jí, a nejen já, abychom tu spolu ještě několik let vydržely a navzájem se nezlobily :) a ona zůstala naším rozesmátým sluníčkem.




Design "Owl you need is love"

24. března 2014 v 20:31 |  O blogu
Ahoj,
pokud se nepletu, tak tady máme design č. 7².
Sovičky jsou pro mne srdcové, ráda se do nich stylizuji a myslím, že i design je docela povedený. Co říct víc, než "Owl you need is love"... :)

 


Návrat ke kořenům : )

24. března 2014 v 16:22 |  O mně
Ahoj.
Po sakra dlouhý době se hlásím, ale vážně je toho moc. Maturitka : D, Leya - můj poslední pejsek, a pokud nechci sedět u počítače a chci se věnovat svým koníčkům.. stíhat to nejde : )
Jak jste se tu měli?
Já jsem ostříhaná na krátko, už nějaký měsíc, právě čtu knížku Volání kukačky a asi si skočím koupit zmrzlinu, neb jsem dneska zvládla matiku, tak se odměnit.. : )
A pak ven - i když je škaredě a prší :x
Zatím sovičkovou, pac.

Prsty.

7. prosince 2013 v 0:10 |  Mlsy za pět minut
Ahoj,
super recept na Haloween! : )

Potřebujeme:
  • 150 g másla
  • 200 g cukru
  • lžičku vanilkového cukru
  • 1 vejce
  • 1 prášek do pečiva
  • 350 - 400 g mouky
  • špetka soli
  • mandle, čokoláda
Smícháme rozpuštěné (na pokojové teplotě!) máslo a cukry. Přidáme vejce. Pomalu smícháme s moukou, práškem a solí. Těsto by nemělo být příliš těžké a lepit se. Na chvíli vložíme do ledničky, z těsta potom vymodelujeme prsty. Rozpustíme čokoládu a s mandlemi uděláme "nehty" na koncích prstů. Pečeme asi 20 minut na 180°.
Husté, že? :D


News 29. 11. 13

30. listopadu 2013 v 21:04 |  O mně
Ahoj.
Vážně se moc omlouvám zas za neaktivitu. Ale teď mám brutálně málo času.

Připravuju se totiž na maturu (koho by to zajímalo, maturuju z češtiny, ajiny, bioly a ekonomiky), pak hned na přijímačky, včetně fyzických testů, od 20. 11. tak nějak v kuse slavím devatenáctiny :D, snažím se udat tři štěňata voříšků do Vánoc (kdybyste o někom věděli..) a do toho se snažím stíhat nezanedbávat ani sebe, přátele, ostatní psy, naše a chlapa. O:)

Pro zajímavost, na narozky jsem dostala všehosměs (a většinou strefenou do mého vkusu) - od pleteného náramku přes pár flašek vína po žlutou indickou tašku. Nejvíc jsem fakt dostala knih, z čehož jsem byla úplně odvařená:)

1) Prázdné místo (J. K. Rowling)
2) Na cestě (J. Kerouac)
3.) Hlava XXII (J. Heller)
4.) Na Větrné Hůrce (E. Brontëová)
5.) Démon (Lermontov)

Asi si jdu hrát s novým designem, jen co vymyslím, jaký.
By the way. V Brně teplo, v Hranicích se to jakžtakž dalo, ve Valu zima, v Rožnově a na Čeladné sníh.

Super obrázek někde z FB :)


R Ano.

25. listopadu 2013 v 10:48 |  Moje psaní
Je ráno.
Po noci.
Včerejší ano.
V tvý moci.
Naše těla.
K sobě pnoucí.
Se měla.
Světlo hasnoucí.
Bez strachu.
Hany.
Vrahu panny.
Tvoje náručí.
Opojný, žíznivý.
Mučíš.
Oči lživý.
Odlesk krásy.
Nekončící.
Štěstí, spásy.
Plačící...

Rudý pes

19. listopadu 2013 v 9:54 |  Knížky
Ahoj.

Autor: Louis de Bernieres

Obsah: Knížka je inspirovaná opravdovou sochou v Austrálii, psa plemene kelpie, jménem Rudý pes, Rudoch. Ten byl "profesionální stopař", poznal lidi podle aut a projezdil celou zemi:). Nikdy se nenechal nikým adoptovat, vždy šel dál. Jen jedním řidičem autobusu...

Moje hodnocení: Krátká, lehce psaná knížka, až "dětsky". Ale má mnoho myšlenek a více než o psech vypovídá o nás, o lidech..


Novinky (18.11.13)

18. listopadu 2013 v 10:55 |  O mně
Ahoj,
omlouvám se za DLOUHOOOU neaktivitu.
Spousta práce, málo času.
Byla jsem na Gaudeamu, mám vybraný nějaký výšky, tak doufejme, že odmaturuju a někam se dostanu. Ve středu mám narozky, o víkendu budu slavit. Taky se mi narodila tři štěnda (ICQ, Skype a Email).
Co u vás?


Přežít s vlky

27. října 2013 v 19:03 |  Knížky
Ahoj.

Autor: Misha Defonseca

Obsah: Pravdivý příběh židovské dívenky, která se během zuřící druhé světové rodiče vydá jen s buzolou v ruce hledat své rodiče, na "východ". Vůbec netuší kam, představuje si to jako jedno místo, které až najde, tak bude vše v pořádku, nic se nestane, rodiče ji ochrání... Ani není třeba říkat, že se vydala na strastiplnou cestu, kde stále naráží na pach smrti, neskutečná zvěrstva, kde se živí trávou a larvami a tím, co vyvrhne vlčice pro svá mláďata, že spí v kmeni stromů nebo v kostře dávno mrtvého jelena, kde jí chodidla ztvrdnou a zdeformují se tak, že do nich klidně může řezat nožem a nic necítí, kde se stane svědkem vraždění, znásilňování a musí jen tiše přihlížet...

Moje hodnocení: Po literární stránce tato knížka excelentní není, ALE. Je to nevyčíslitelný dokument toho, co jsou lidi schopni páchat, toho, co je člověk schopen přežít, chce - li. Člověka uvádí v úžas, co všechno byla desetiletá holčička schopná přestát, protože musela, a zastavuje se mu mozek nad tím, jak je možné, že se "nejlidštěji" chovali tak zavrhované šelmy, jako jsou vlci..


Kam dál